Příběhy bezpráví s Františkem "Čuňasem" Stárkem


 
Příběhy bezpráví s Františkem "Čuňasem" Stárkem (pondělí 12. listopad 2012)

V pondělí 12. listopadu proběhla na našem gymnáziu beseda s disidentem, antikomunistickým publicistou a vězněm totality Františkem "Čuňasem" Stárkem. Beseda proběhla v rámci projektu Příběhy bezpráví pro všechny studenty gymnázia. Letošním tématem Příběhů bezpráví byla NORMALIZACE a na toto téma jsme už před besedou viděli i dokumentární film.
Pan Stárek nám vyprávěl hlavně o vydávání a psaní ilegálního časopisu Vokno v 70. a 80. letech a o problémech s tím spojených. Většina z nich je už pro dnešní generaci přehlcenou informacemi naprosto nepředstavitelná. Jeden příklad za všechny: byl obrovský problém sehnat v dané době kopírku pro rozmnožení časopisu. Měli jste dvě možnosti: buď ji ukrást, anebo propašovat přes hranice. Dalším samostatným problémem byla distribuce. Poštu jste mohli rovnou zavrhnout, protože byla filtrována, jedinou možností tedy bylo osobní předávání.
Dalším tématem byly praktiky StB při dokazování "trestné činnosti" a s tím spojené vězení, ve kterém pan Stárek strávil celkem pět let. Přestože v principu jde o velmi vážné téma, bylo podáno velice vtipným, ironickým toném. Nikdy bych nečekal, že vyprávění o vězení a komunismu celkově může být tak zajímavé a vtipné.
A velice zajímavý byl také názor pana Stárka na aktuální politickou situaci a problematiku morálky v České republice. Dokud nevymře generace, která zažila komunismus (a s tím spojený zvyk rozkrádat stát), tak se situace nezmění. Ovšem s ohledem na hrůzné výsledky letošních krajských voleb se dá pochybovat, zda se Češi vůbec poučili.
Akce byla dle mého názoru i podle reakcí spolužáků a vyučujících velice povedená, pravděpodobně proto, že proběhla s člověkem, který danou dobu prožil, má na ni svůj názor a nebojí se o svých nepříliš hezkých vzpomínkách a zážitcích mluvit.

Albert Diok, student 3. A